Červené poplivané zdi a stěny domů nesou svědectví o indické posedlosti žvýkaní betelu. Poptávce je přizpůsobena nabídka a proto i v té poslední, nejmenší vesnici, najdete prodavače betelu sedícího na zkřížených nohou za igelitovým pultem, po ruce spoustu malých plechovek a kelímků.
Listy pepřovníku betelového má uloženy v nádobě s vodou a těsně před použitím jim nůžkami ustřihne stopku. Podle zákazníkova přání nanese na pár lístků vápno, gambir, stříbrnou pastu, několik dalších nezjistitelných ingrediencí a kus oříšku palmy arekové. Špinavými prsty vše rozetře a list úhledně složí do zeleného čtverečku. Na výrobu betelového sousta má každý svoji tajnou recepturu a proto může být „pan“ (indický výraz) sladký s cukrem a kardamonem, tabákový, s květinovou esencí či dokonce pro ty zámožnější i se špetkou opia.
Areková palma pochází z Malajsie a pěstuje se v celé tropické Asii. Až přes patnáct metrů vysoký kmen nese arekové oříšky, obsahující zejména pyridinový alkaloid arekolin, tříslovinu a červené barvivo. Nedozrálé plody této palmy spolu s listy pepřovníku betelového (Piper betle) a gambirem (gambirovník trpký z čeledi Rubiaceae je liána, z jejíchž listů a mladých větévek se vymačkává a vaří šťáva, obsahující až 60% tříslovin) tvoří základ pro betelový balíček. Při žvýkání se povzbuzuje zažívání, zvyšuje se sekrece potních žláz a dochází k osvěžení a povzbuzení organismu. Nositelem exitačního účinku jsou především pyridinové alkaloidy. Šťavnaté betelové listy zvyšují aróma obsahem silice, která se uvolňuje působením vápna. Při intenzivním žvýkání se sliny barví na červeno a zuby časem zčernají.
Související zájezdy
Po střeše světa z Pekingu do Káthmándú
+ další 1 termín 18 dní
Čtyři klenoty Himálaje
+ další 1 termín 15 dní
