Aydar-kul
Aydar-kul je největší jezero a do velikosti ukradlo prvenství Aralskému jezeru, které vysychá a postupně se zmenšuje. Turisté se zde mohou v horkém počasí osvěžit a nadšenci přírody zde mohou objevovat druhy rostlin a zvířat, které potkáte jen tady.
Kyzylkum
Kyzylkum – největší poušť Uzbekistánu - je dalším přírodním úkazem, který rozhodně stojí za návštěvu. V překladu znamená červená poušť, ale název není odvozen od barvy zdejšího písku, ale od trávy a keříků, které zde rostou, ale okamžitě na slunci usychají a způsobují temné zbarvení celé krajiny. Poušť Kyzylkum má rozlohu 298 000 km² a zaujímá tak 11. místo v seznamu největších pouští světa. Svojí velikostí zaujímá 58% rozlohy státu.
Nutara
Nutara je jedním ze spousty zajímavých míst Uzbekistánu, ze kterého na vás dýchne historie a tajemno. Jedná se o místo, kde ze země vytéká pramen Češma a vytváří stejnojmenné průzračné jezírko. Legenda vypráví, že praven vytryskl, když tu Mohammedův zeť Hazrat Ali udeřil holí do země.
Chiva
Chiva je město ležící ve středu slané pouště, kde se mezi pískem a kameny třpytí hromádky soli. Chiva se může pochlubit opevněným středem města, nazývaným Ičan Kala, jež je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V útrobách svých kamenných hradeb ukrývá Chiva na 250 zachovalých staveb. Nedaleko Ičan Kaly můžete spatřit pevnost Kunya Ark, která sloužila vládcům země už ve 12. století.
Buchara
Buchara je město ležící na rozhraní pouští Karakum a Kyzylkum v jihozápadní části Uzbekistánu. Mezi monumenty Buchary patří hrad v centru města s mešitami. V jedné z mešit je do stěn vytesána část koránu, která se dochovala navzdory snaze Sovětského svazu přemalovat ji azbukou. Dalšími památkami hodnými návštěvy je mešita Bolo Hauz nebo mauzoleum Češme Ajúba. Výzdobu některých z islámských svatostánků budete smět obdivovat pouze z venku - nevěřícím je totiž v několika případech vstup zakázán. V Buchaře stojí za návštěvu také další památka světového kulturního dědictví, kterou je komplex budov Poj Kalon. Budete-li se nacházet v Buchaře ve večerních hodinách, najděte si chvíli na návštěvu mešity Nadir Divan Begi – povečeřet zde můžete při folklórním představení.
Samarkand
Další významnou zastávkou by se měl stát Samarkand - bývalé hlavní město. Budete-li jej hledat na mapě, najdete ho ve střední části země. Patronem města je emír Timur, jenž je známý jako vládce, který sem nechal přemístit centrum své říše z Buchary. Mezi jeho další zásluhy, pro které je obyvateli Samarkandu uctíván, je stavba obrovského vědeckého centra. Jeho syn Ulugbek tu zde nechal později přistavit slavnou hvězdárnu. Mezi další zajímavosti města patří kletba vytesaná na hrobce emíra Timura, která postihne smrtí všechny, kteří by se ji pokusili otevřít. Další legenda se váže ke komplexu hrobek Šachizinda. Říká se, že ten, kdo napočítá stejný počet schodů při cestě nahoru i dolů, bude mít obrovské štěstí.
Taškent
Hlavním městem je Taškent. Ačkoli se pyšní bohatou historií, výrazně v něm převládá moderní výstavba. V dějinách Uzbekistánu bylo totiž město několikrát zničeno a znovu postaveno - co nestihly zničit výpady Čingischána nebo Ruské říše, dokázalo zemětřesení v roce 1966. Památkám, které se zachovaly, je pro jejich vzácnost věnována vládou země speciální péče. Mezi největší lákadla Taškentu patří dvě madrásy – Baraka Chána a Kukeldaš. Madrása je muslimská škola, provozovaná většinou při mešitě. Své vzdělání poskytuje převážně mužům. Taškent se stal hlavním městem v roce 1930 a vystřídal v této důležité roli Samarkand. V současnosti tvoří jeho obyvatelstvo tři milióny lidí.
Moynaq
Město Moynaq je smutnou vzpomínkou na velkolepost Aralského jezera, které postupně vysychá a zmenšuje se. Moynaq bývalo prosperujícím přístavem až do doby, kdy se zmenšilo na malou vesničku, které se dnes příhodně přezdívá hřbitov lodí. Tento název je, díky vrakům, které jsou zde k vidění, více než trefný.
Samiš
Samiš je rozlehlá přírodní rezervace, která ve svém nitru chrání na 3000 skalních kreseb. Kresby jsou pozůstatkem putování kmenů, které procházely zdejší krajinou od doby bronzové až po ranný středověk. Nejčastějším tématem kreseb jsou tančící a lovící lidé a zvířata.
