Velikonoční ostrov

Informace o zemi

Romantický a tajemný Velikonoční ostrov se záhadnými sochami Moai je vzdálený více než 3 500 km od Chilského území. Chile patří mezi nejrozvinutější země Jižní Ameriky, přesto tu život plyne poněkud poklidnějším tempem nejen než v Evropě, ale i než třeba v sousední Argentině, přesto ale vše funguje bezproblémově a Chile je také velmi bezpečnou zemí.

Informovat o zájezdech na Velikonoční ostrov?

Mapa

Základní údaje

Chile - základní informace
Rozloha: 756 950 km²
Obyvatelstvo: 17 milionů obyvatel
Hlavní město: Santiago de Chile
Jazyk: španělština
Měna: 1 chilské peso (CLP) = 100 centavů
Náboženství: řím. katolíci (77 %), protestanti (13 %)
Národnostní složení: Chilané (90 % - běloši), Indiáni (9 %)
Časové pásmo: časový posun proti České republice je -5 hodin, ( -4 hodiny = letní čas)
Mezinárodní předvolba: 00 56, mobilní 00 568, 00 569
Důležitá telefonní čísla: Uniformovaná státní policie (Carabineros de Chile): 133, záchranná služba: 131, hasiči (Bomberos): 132, velvyslanectví ČR: 2321066, 2311910

Objevte s námi Velikonoční ostrov

Vybíráme z nabídky zájezdů
Chilská mozaika
328Chilská mozaika

Země sopek a tajemný Velikonoční ostrov

6.3. - 20.3.2018
+ další 3 termíny
15 dní
Velikonoční ostrov - Tahiti a Moorea
413Velikonoční ostrov - Tahiti a Moorea

Ráj Francouzské Polynésie

17.3. - 2.4.2018
+ další 2 termíny
17 dní
Francouzská Polynésie a Velikonoční ostrov
17.3. - 12.4.2018
+ další 2 termíny
27 dní

Praktické informace

Cestovní doklady a víza

Doklady: Pro návštěvu Chile budete potřebovat platný cestovní pas ČR, platnost pasu se doporučuje minimálně 90 dnů od předpokládaného data vstupu na území Chile, protože dohoda mezi ČR a Chile o bezvízovém styku umožňuje pobyt v Chile za účelem turistiky bez víza v délce až 90 dní. Imigrační služba vyžaduje bezvadný stav cestovních dokladů!
Víza a režim vstupu: Vízum k cestám do Chile za účelem turistiky není potřeba, pokud pobyt nepřekročí 90 dnů. Každý cizinec musí při vstupu na území Chilské republiky vyplnit imigrační kartu, její první část je mu imigračními úřady odebrána při vstupu a druhou část (kopii) je návštěvník povinen odevzdat při opuštění chilského území. Kopii této karty pečlivě uschovejte, v případě ztráty se zbytečně vystavujete administrativním průtahům při opuštění země. Vrácení kopie imigrační karty je vyžadováno i v případě pouze krátkého a dočasného opuštění chilského území např. při pěších výstupech na nejvyšší horu Ameriky Aconcaguu, která se nachází na argentinské straně hranice nebo při cestách do nejjižněji položených oblastí Chile, které jsou pozemní cestou přístupné pouze přes Argentinu (Národní park Torres del Paine, Punta Arenas, Puerto Natales apod.) Při vstupu na území Chile povinně každý cestující vyplní formulář chilské Zemědělské a veterinární služby (SAG), v němž deklaruje, že do země nedováží žádné rostliny, čerstvé ovoce a zeleninu, maso a masné výrobky a další potraviny. Je nutné počítat s poměrně důkladnými prohlídkami zavazadel jak po příletu na mezinárodní letiště, tak i na pozemních hraničních přechodech. Restrikce na dovoz potravin nedoporučujeme podceňovat. V Chile platí na převážené předměty při příjezdu a odjezdu celní omezení, která se nijak výrazně neliší od standardu běžného jinde ve světě: bezcelně lze přivézt a vyvézt 2 láhve alkoholu a 200 cigaret, vše ostatní nutno -s výjimkou předmětů osobní potřeby- deklarovat v celním prohlášení a zaplatit clo ve výši 9 procent. Povinná směna valut v Chile neexistuje. 
Upozorňujeme, že informace o vízech se mohou měnit. Před cestou doporučujeme kontaktovat příslušnou ambasádu.

Praktické informace na cestu

Elektřina: 220 V, 50 Hz. Zásuvky mají 2-3 kulaté kolíky a pro naše ploché vidlice není třeba.
Telefon: Prakticky na každém rohu jsou tzv. locutorios, kde vám požadované telefonní číslo vytočí, a poté zaplatíte skutečnou délku hovoru. Pro volání z mobilního telefonu musíte mít samozřejmě aktivovaný u svého operátora roaming. Některé typy telefonů v Jižní Americe nefungují. Informujte se proto před cestou u svého mobilního operátora nebo u prodejce mobilních telefonů, zda váš přístroj bude v Cille fungovat (mobilní operátoři v Americe fungují na frekvenci 1900 MHz, je třeba mít třípásmový mobil). Přestože všichni čeští operátoři mají v Chile smluvního partnera, může být problémem s hustotou pokrytí signálu, která je zejména v horách sporadická nebo žádná.
Internet: Internetové kavárny jsou v Chile naprosto všude, i v těch nejmenších osadách.
Pošta: Kvalitních pohlednic je slušný výběr, ale problémem bývá koupě známky, kterou lze získat výhradně na poště. Pohledy tak můžete poslat rovnou z pošty (otvírací doba 9.00 - 18.00, v sobotu 9.00/10.00 - 12.00). Do ČR jde pošta z Chile asi 10 dní.
Očkování: Pro nejaktuálnější informace se s žádostí o odbornou konzultaci se obraťte na specializovaná centra cestovní medicíny, hygienickou stanici nebo očkovací centrum. Pro všeobecné informace navštivte sekci zdravotní doporučení.

Stravování

Kořeny současné chilské kuchyně sahají až do poloviny 16. století, kdy se Chile stalo součástí španělského místokrálovství Peru. Španělé, Indiáni a kreolové žili tu pak vedle sebe a jejich kuchyně se navzájem ovlivňovaly. Pro kreolskou, tj. venkovskou kuchyni je charakteristické větší množství luštěnin a zeleniny na úkor masa. Tak vznikly mnohé chilské národní pokrmy, jako například fazolová polévka, bezmasé kukuřičné placičky humitas, kukuřičný hrnec (zapečená kukuřičná kaše s mletým masem), nebo čarkikán (směs fazolí a různé zeleniny s masem). Chilští kovbojové a ledkoví dělníci si brali do práce těstové placky plněné ostrou masovou směsí empanadas. Obyvatelé sychravých patagonských končin přispěli hovězím a jehněčím, hustými masovými i zeleninovými polévkami nebo hliněným kotlíkem plným hovězího a rybího masa, mušlí, klobás a brambor zvaným curanto. Ve fjordech studených jižních moří a v prudkých řekách chilských And se loví množství mořských i sladkovodních ryb. Jejich králem je losos, který se podává syrový v marinádě jako ceviche nebo jako carpaccio. Před jídlem málokdo odolá pálence z vylisovaných hroznových slupek pisko, o jejíž původ a název se pře Chile se sousedním Peru, smíchané s citrónem a trochou cukru. Vyhlášené je chilské víno, obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek a je chloubou chilského zemědělství. Zvláště proslulá je odrůda Cabernet Sauvignon, pro jejíž pěstování jsou v Chile snad nejlepší podmínky na světě. Vinná réva se v Chile začala pěstovat již v 16. století, dvěstě let předtím, než se objevila v Kalifornii. Od sedmdesátých let minulého století se v Chile začíná více uplatňovat také pivo. Od českého piva se však poněkud liší, neboť obsahuje více alkoholu a méně sladu. Asi nejprodávanější je pivo značky Cristal, podobné českému desetistupňovému pivu.

Podnebí

Podnebí na ostrově je teplé, subtropické. Roční období jsou jen málo výrazná. Na ostrově vanou silné pasátové větry. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 21 °C. Nejstudenější měsíce jsou červenec a srpen s průměrnou teplotou 19 °C, nejteplejší jsou leden až březen s průměrnými teplotami 23 °C. Roční dešťové srážky jsou v průměru 1150 mm. Duben a květen jsou měsíce nejbohatší na srážky s průměrnými měsíčními hodnotami okolo 130 mm.

Velikonoční ostrov - Fotogalerie

Kam se vydat

Velikonoční ostrov 

V domorodém jazyce Rapa Nui) je ostrov ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu spravovaný Chile (region Valparaíso). Nachází se 3 600 km západně od pobřeží Jižní Ameriky a 2 075 km východně od ostrova Pitcairn. Má rozlohu 163 km² a obývá jej 15 000 obyvatel. Velikonoční ostrov je zhruba trojúhelníkového tvaru a má plochu 163 km². Délka ostrova je 24 km. Nejvyšším bodem ostrova je vrchol sopky Maunga Terevaka ve výšce 507 m n. m., která je zároveň 12. nejizolovanější horou světa. V okolí ostrova se nachází několik menších ostrůvků. U jihozápadního výběžku ostrova jsou to ostrůvky Motu Iti, Matu Kau Kau a Motu Nui. Západně od ostrova se nalézá ostrůvek Motu Tautara a v blízkosti poloostrova Poike pak ostrůvek Motu Marotiri.
Díky sochám moai je ostrov světoznámý. Víme, kde sochy vznikly. V lomu na úpatí kráteru Rano Raraku dokonce ještě jedna nedokončená a od skály ne zcela odtesaná moai leží. Celkem jich Rapanujci vztyčili asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo na cestě na své kamenné plošiny ahu, z nichž měly shlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století. Většina moai je asi 3,5 m vysoká, najdou se však i takové, co měří až 12 m a váží až 90 tun.
Kromě neobvyklého tvaru – nemají nohy, tělo je jen naznačeno a nejpropracovanější je hlava – na některých moai zaujme klobouk pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.
Moai patřily kdysi mezi světové záhady. Dnes je ale jasné, že jsou úzce spřízněné s podobnými tradicemi kultu předků rozšířených v Polynésii. Americký archeolog Kirch píše: „Ideologie je daleko vlivnější, když je možno ji konkrétně projevit prostřednictvím symbolicky nabité architektury a objektů. Velká většina monumentální architektury společností Oceánie byla vystavěna přesně pro tento účel. Tonžské hrobky langi, sochové chrámy Velikonočního ostrova, havajské svatyně heiau a pohřební ostrůvky Nan Madol - všechny připomínají mocnou roli ideologie v legitimizaci sociopolitické struktury. Problematikou historie Velikonočního ostrova a sochami Moai se velice úspěšně zabýval český vědec Pavel Pavel, který objasnil záhadu, jak mohli obyvatelé ostrova tak těžké sochy zvednout, a do dneška je za to světově velice uznáván.
Mýty a realita, které se na tomto ostrově mísí, daly původ výjimečné kulturní památce, která byla organizací UNESCO prohlášena v roce 1995 světovým dědictvím. Velkou část pobřeží ostrova tvoří příkré a vysoké útesy, přístup k oceánu a koupání jsou možné jen na několika málo místech. Velikonoční ostrov má jedinou větší pláží s názvem Anakena na severním pobřeží ostrova. Tato půvabná pláž v zátoce s bílým pískem a palmovým hájem je velmi oblíbeným místem pro trávení odpoledne, slunění a koupání. Prastaré legendy vypráví, že první náčelník domorodých lidí Hotu Matua se vylodil právě tady.
Velikonoční ostrov se proslavil především svými gigantickými sochami Moai, které jsou dědictvím po Polynésanech a s tajuplným úsměvem skrývají svá tajemství. Sochy jsou největší atrakcí i záhadou ostrova. Jsou vysoké 4 až 10 metrů, jejich hmotnost se pohybuje většinou kolem 20 tun, největší sochy však váží i 90 tun. Neví se, k jakému účelu byly vytvořeny. Měly představovat zemřelé předky, být vlastně náhrobkem chránícím jejich ostatky nebo měly znázorňovat bohy, ke kterým se domorodí obyvatelé modlili?
Velikonoční ostrov má i další záhadu. Jsou to piktografické záznamy na destičkách rongo-rongo, které se vědcům dosud nepodařilo rozluštit. Velikonoční ostrov okouzlí návštěvníky krátery, jeskyněmi, plážemi, panenskou přírodou a tajemným duchem celého ostrova. Za návštěvu rozhodně stojí i někdejší obřadní vesnice Orongo, která se nachází na kráteru vulkánu Rano Kau, tyčícího se přímo nad oceánem na jihu ostrova. Je odtud nádherný pohled nejen na Velikonoční ostrov, ale i na sytě modrý oceán, ale též směrem dolů do kráteru na jezero s plovoucí totorou. Kromě jednoduchých kamenných obydlí se zbytky kreseb na stěnách jsou archeologickým unikátem v Orongu především petroglyfy vytesané do kamenů, převážně s motivy Ptačího muže.

ZÁHADNÉ SOCHY (MOAI)

Víme jen kde sochy vznikly - v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku, tady dokonce ještě jedna nedokončená a od skály úplně neodtesaná moai leží. Celkem jich rapanujci vztyčili asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo na cestě na svá kamenné plošiny ahu, z nichž měly zhlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století. Kromě neobvyklého tvaru - nemají nohy, tělo je jen naznačeno a nejpropracovanější je hlava - na některých moai zaujme „klobouk" pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.

Související článek

Chile. Věděli jste, že….

Chile. Věděli jste, že….

V Chile je nejvyšší pevninská sopka světa – Ojos de Salado (6 893 m.n.m.). Čím více na sever, tím tepleji, čím více na jih, tím více se ochlazuje. Ohromný ostrov Ohňová země připomíná dramatickou indiánskou minulost, kdy plápolající ohně daly vzniknout nezvyklému pojmenování. Největší astronomické observatoře na světě jsou postaveny na poušti severní Chile. Největší povrchový lom světa na měděnou rudu se jmenuje Chuquicamata a podílí se 17% na celosvětové těžbě. Sahá do hloubky jednoho kilometru a na šířku 3 kilometry. Masivní náklaďáky uvezou až 200 tun nákladu. Žijí zde všechny čtyři druhy lam – Lama krotká, Lama alpaka, Lama vikuň...

Číst více

Další cestovatelské články

Stáhnout katalog

Preferujete tištěný katalog?

Rádi vám jej zdarma zašleme!

Chci tištěný katalog