Tonga

Tongané jsou potomky polynéských námořníků, kteří tuto oblast pravděpodobně osídlili zhruba kolem 10. století př. n. l. V roce 1616 obeplul část ostrovů nizozemský mořeplavec Jacob Le Maire. Na ostrovech však přistál až Nizozemec Abel Tasman v roce 1643. Roku 1773 a 1777 je navštívil Brit James Cook a nazval je Přátelské ostrovy, protože ho zdejší obyvatelé při jeho návštěvě srdečně přivítali. V 19. století tu zuřila občanská válka, při níž bojovaly o moc různé skupiny ostrovanů. Boje skončily v roce 1845, kdy byly ostrovy sjednoceny v jediné Království Tonga. V letech 1900 až 1970 byla Tonga pod nadvládou Velké Británie, přestože místní králové a královny stále hráli důležitou roli ve vnitřních záležitostech země. V roce 1958 byla rozšířena autonomie a roku 1970 byla vyhlášena nezávislost. Po vyhlášení nezávislosti zůstala Tonga královstvím v rámci Britského společenství národů, což je sdružení nezávislých států, jež kdysi tvořily součást britského impéria. V posledních letech došlo ke zlepšení styků mezi jednotlivými ostrovy a k rozvoji turistiky. Obyvatelé souostroví Tonga, Tongané, jako samostatný polynéský národ v počtu asi 150 tisíc lidí, se sice teprve formují, ale svou zeměpisnou polohou a historickým významem mají centrální úlohu a jsou nyní příkladem ostatním polynéským etnikům.

Má přibližně 60 tisíc obyvatel. Nejvíc jich žije v hlavním městě království Tonga - Nuku´alofa. Symbolem města je bílý královský palác, který ovšem není přístupný veřejnosti. Stejně tak se nedostanete do královských hrobek, kde jsou už od 19. století pohřbíváni panovníci. Ve městě jsou dva nádherné chrámy - Bazilika sv. Antonína z Padovy a Katedrála Panny Marie. Na tržišti Tamalahu Market můžete nakoupit některé tradiční výrobky, dřevořezby, rohože, tradiční tkaniny tapa (netkané látky, které se vyrábějí z lýka některých stromů zplsťováním), košíky a další. Ve východní části ostrova se nachází nejvíce archeologických památek, jsou to především langi, kamenné hrobky a mohyly kmenových náčelníků a jejich rodin. Je zde i národní historická památka, Ha´amonga ´a Maui Trilithon, stavba ze tří obřích korálových kusů o váze 40 tun ve tvaru brány, kultovní místo s vazbou na letní slunovrat. Na jižním pobřeží můžete vidět zvláštní přírodní jev. Jsou to jakési průduchy, které se při přílivu naplní mořskou vodou, která z nich pak jako gejzír tryská až 30 m vysoko. Místo se nazývá Mapua´a´Vaca Blowholes. Jsou zde i přírodní rezervace. Národní park Tongan Wildlife Centre Bird Park se zabývá ochranou ohrožených druhů ptáků. Přírodní rezervace Ha´atafu Beach Reserve ochraňuje 8 ha korálových útesů.

Eua pokrývá Eua National Park a Eua Plantation Forest. Je zde civilizací nedotčená krajina se spoustou jeskyní a dalších krasových útvarů. Ostrov Eua patří k největším lákadlům Království Tonga.

Má výborné podmínky pro mořské sportovní rybaření. Kromě toho jsou zde světoznámá místa pro pozorování velryb keporkaků. Od června do listopadu se můžete zúčastnit leteckého safari nebo můžete velryby pozorovat z člunů. Některé agentury nabízejí i potápění a plavání s velrybami nebo delfíny. 

Jsou vulkanického původu a jsou zde výborné podmínky pro trekking. Na některých ostrůvcích hnízdí taboni. Tabon oranžovonohý používá originální způsob inkubace vajec. Samec pomáhající samici nashromáždí na stinném, rovném nebo mírně svažitém terénu hromadu listí, trávy a větviček promísenou s hlínou, což jim zabere i tři roky času. Tato hromada může být používána každoročně buď jen jedním párem nebo v případě dostatečných potravinových zdrojů v okolí společně několika páry. Po vylíhnutí vajec samec opět hromadu až do příští snůšky nepřetržitě opravuje a zvětšuje, vznikají hromady nevídaných rozměrů, které slouží i po mnoho desetiletí. Největší zdokumentována měla v průměru 16 m a byla vysoká 5 m. Samice naklade do tohoto inkubátoru asi 12 vajec v dlouhých intervalech 9 až 20 dnů, každé do zvlášť vyhrabané díry, což může trvat i 20 týdnů. Nezačne klást vejce dříve, dokud není hromada v důsledku tlení rostlinné hmoty dostatečně prohřátá a teplota uvnitř nedosahuje 30 až 35 °C; inkubační doba je rozličně dlouhá. Samec se do vylíhnutí posledního vejce o hromadu stará, měří zobákem její vnitřní teplotu a podle potřeby hromadu rozhrabává nebo nahrnuje zpět. Mládě vylíhlé v hloubi hromady se samo vyhrabe na povrch a odchází bez jakékoliv rodičovské péče. Reguluje si ihned samo tělesnou teplotu, je až na ocas plně opeřeno, schopno létat na krátké vzdálenosti i vyhledat si potravu. Stává se pro svou nezkušenost častou kořistí.