Promítání

Irena Janoušková:
Kuba

Online cestování s LIVINGSTONE

Kuba s Irenou Janouškovou

Kuba z pohledu cestovatelky Ireny Janouškové.

Odjakživa jsem měla chuť navštívit Kubu. Posledních pár let se také všude objevovala informace: „Navštivte Kubu, dokud není její duch zničen“ apod., jenže roky ubíhají a zdá se, že Kuba se jen tak nezmění. Alespoň s takovým pocitem jsem po měsíci odjížděla. I když v nedávné historii Američani udělali svolný krok k obnovení diplomatických vztahů a bývalý americký prezident Obama dokonce Kubu v roce 2016 navštívil, jeho návštěva zdaleka neznamenala, že by Kuba byla během roku zavalena McDonaldy a stará americká auta byla nahrazena novými. Kuba si ještě dlouho ponechá svoji tvář. 

Největší vzpomínky mám na to, jak milí byli místní obyvatelé. Bohužel jsem většinu rozhovorů měla zprostředkovaně od překládajících kamarádů, ale i tak se dalo vycítit, že lidé jsou prostě od přírody milí. Dokonce taxikáři, kteří se všude ve světě chovají jako obtížný hmyz, zde byli ochotní pomoci hledat ubytování, pomáhat se zavazadly a nic za to nechtít. Lidé, u kterých jsme na Kubě bydleli, byli velmi vstřícní k různým rozhovorům, v jejich domovech jsme se cítili ne jako hosti, ale jako doma. Na ulicích jsem nezaznamenala nějaké hádky nebo křik. Shodli jsme se, že největší nebezpečí, které nás mohlo potkat, bylo, že se nám někdo snažil prodat falešný doutník Cohiba. Kubu považuji za super bezpečnou, nejsou zde žádné rozpory náboženského typu, nikdo si nikde nedovolil dotknout se našich věcí. Naopak, v případě, že jsme něco někde nechali, vynaložili úsilí nám to co nejdříve dovézt nebo vrátit. S největší pravděpodobností se nikdo nechce dostat do vězení.

Za nejzajímavější místo považuji hlavní město Havana. Uličky byly plné lidí během dopoledne, polední vedro všechny vyhnalo zpět do domovů, aby se se soumrakem opět vrátili na ulice. Nejvíce mě bavilo sedět v kavárničkách a pozorovat ruch okolo. Z každé druhé hospody se linula živá hudba, tančila se salsa a mambo, pila se michelada. Hudebníci jsou esa, nikde jsem neslyšela nic, co by se nedalo poslouchat. Večerní návštěvy tzv. Casas de la musica byly skvělým zakončením příjemných havanských dnů. 

Druhá strana mince je kubánská bída. Pokud člověk přijede jako bohatý turista, může si ze země odvést pocit, že nikomu nic nechybí. Hotely na pobřeží jsou plně zásobeny jídlem a pitím, číšníci kmitají. Ale po návštěvě Havany a obchodů se tato iluze rychle rozplyne. 
Na Kubě jsou dvě měny. Kubánské konvertibilní peso a kubánské peso (moneda nacional). Jedno kubánské konvertibilní peso se rovná euru, a dá se vyměnit za 25 kubánských pesos (moneda nacional). Bankovky jsou samozřejmě různé, takže člověk v tom má pořádný zmatek. Turisté převážně platí v konvertibilním pesu, ať už v restauracích tak v hotelech. Na ulicích se však dají udat i moneda nacional, hlavně v malých okénkách prodávajících občerstvení. Malá kafíčka po pesu a torillas s vejcem za 10pesos. Ve srovnání s cenami jídla v restauracích, které stojí přibližně tolik, co u nás v dobré restauraci, je to citelný rozdíl. 

Při návštěvě Kuby jsme toho viděli poměrně hodně. Navštívili jsme kraj Viňales, kde se nachází vápencové útvary a vypadá to tam jako v Thajsku. Jedna stěna z tzv.mogotů je na příkaz Castra pomalovaná malbou znázorňující etapy lidského vývoje. Bylo to příšerné umění, ale vděčná turistická atrakce. Oproti tomu muzea umění v Havaně jsou balzámem na duši, v muzeu Belles Artes jsou obrovské sbírky latinského umění, kde se člověk zapomene i na několik hodin.
Ve Viňales se pěstuje tabák a povinnou zastávkou každého turisty je návštěva tabákové továrničky nebo alespoň farmy. My jsme se projeli okolím na koních a tento zážitek považuji za nejlépe investované peníze. Doutník bez přísad, čerstvě ubalený, jsme také ochutnali. 

Pláže v okolí Viňales jsou divoké, nikde ani noha a ve stáncích prodávají skvělé Coco Loco, což je kokosový ořech naplněný rumem, medem, troškou ananasového džusu a kokosového mléka. Za tři pesa neskonale úžasné osvěžení.
Malé městěčko Trinidad s kamennými chodníky, kovboji na koních a spoustou kostelíků a katedrál bylo pro mě nejhezčí hned po Havaně. Cienfuegos s koloniální architekturou nebo Playa Larga, centrum odboje při bojích o Matanzas u zátoky Sviní stálo také za návštěvu. 

Mě osobně nejvíce učarovala kubánská kultura. Muzika na každém rohu, pomalejší životní styl a umělecké duše místních obyvatel. To všechno, společně s podivným režimem utvořilo jakousi směs a vtáhlo mě jak už dlouho žádná jiná země. Nastartovalo moji touhu poznat více z latinské Ameriky, naučit se místní jazyk a pochopit vše líp.
 

Kuba (Online cestování s LIVINGSTONE)
Irena Janoušková, průvodkyně

Související zájezdy

Kuba
323 Kuba

Romantika - rumba - rum

26.10. - 9.11.2020
+ další 2 termíny
15 dní