Velikonoční ostrov - informace o zemi
Velikonoční ostrov - v domorodém jazyce Rapa Nui (Velká země). Je jedním z nejizolovanějších míst na Zemi, patří Chile, ale nachází se 3 600 km od kontinentu. V každém jeho cípu se tyčí vyhaslý vulkán. Cestovatele sem přitahují hlavně tajemné sochy moai, které jsou rozesety po pobřeží ostrova.
Velikonoční ostrov - základní informace
Země: Chile
Rozloha: 163 km², délka ostrova je 24 km.
Obyvatelstvo: 3 791 obyvatel
Hlavní město: Hanga Roa
Jazyk: španělština, Rapa Nui
Měna: 1 chilské peso (CLP) = 100 centavů
Náboženství: místní, křesťanství
Národnostní složení: Rapa Nui (60 %), Evropané a Mestici (39 %), Indiáni (1 %)
Časové pásmo: Časový posun proti České republice je +6 hod.
Mezinárodní předvolba: 32
Důležitá telefonní čísla: policie (Carabineros de Chile): 133, Záchranná služba: 131Hasiči (Bomberos): 132
Láká Vás Velikonoční ostrov
VELIKONOČNÍ OSTROV / CESTOVNÍ DOKLADY A VÍZA
Doklady: Pro cestu na Velikonoční ostrov budete potřebovat platný cestovní pas ČR - doporučuje se platnost pasu minimálně 90 dnů od předpokládaného data vstupu na území Chile (dohoda mezi ČR a Chile o bezvízovém styku umožňuje totiž pobyt v Chile bez víza v délce až 90 dní, Váš pas by měl tedy mít platnost delší).
Víza a režim vstupu: Vízum k cestám do Chile za účelem turistiky není zapotřebí, a to na základě dohody o oboustranném zrušení vízové povinnosti, která vstoupila v platnost již v roce 1996.
VELIKONOČNÍ OSTROV / PRAKTICKÉ INFORMACE NA CESTU
Elektřina: 220V, 50Hz, stejné zásuvky jako v Evropě.
Očkování: K cestě do Chile postačí občanům ČR platný cestovní pas. Očkovací průkaz ani zvláštní očkování nejsou pro cestu na Velikonoční ostrov, vzhledem k místním hygienickým a klimatickým podmínkám potřeba.
VELIKONOČNÍ OSTROV / PODNEBÍ
Podnebí na ostrově je teplé, subtropické. Roční období jsou jen málo výrazná. Na ostrově vanou silné pasátové větry. Velikonoční ostrov má průměrnou roční teplotu okolo 21 °C. Nejstudenější měsíce jsou červenec a srpen s průměrnou teplotou 19 °C, nejteplejší jsou leden až březen s průměrnými teplotami 23 °C. Roční dešťové srážky jsou v průměru 1150 mm. Duben a květen jsou měsíce nejbohatší na srážky s průměrnými měsíčními hodnotami okolo 130 mm.
VELIKONOČNÍ OSTROV / KAM SE VYPRAVIT
Mýty a realita, které se na tomto ostrově mísí, daly původ výjimečné kulturní památce, která byla organizací UNESCO prohlášena v roce 1995 světovým dědictvím. Velkou část pobřeží ostrova tvoří příkré a vysoké útesy, přístup k oceánu a koupání jsou možné jen na několika málo místech. Velikonoční ostrov má jedinou větší pláží s názvem Anakena na severním pobřeží ostrova. Tato půvabná pláž v zátoce s bílým pískem a palmovým hájem je velmi oblíbeným místem pro trávení odpoledne, slunění a koupání. Prastaré legendy vypráví, že první náčelník domorodých lidí Hotu Matua se vylodil právě tady.
Velikonoční ostrov se proslavil především svými gigantickými sochami Moai, které jsou dědictvím po Polynésanech a s tajuplným úsměvem skrývají svá tajemství. Sochy jsou největší atrakcí i záhadou ostrova. Jsou vysoké 4 až 10 metrů, jejich hmotnost se pohybuje většinou kolem 20 tun, největší sochy však váží i 90 tun. Neví se, k jakému účelu byly vytvořeny. Měly představovat zemřelé předky, být vlastně náhrobkem chránícím jejich ostatky, nebo měly znázorňovat bohy, ke kterým se domorodí obyvatelé modlili?
Velikonoční ostrov má i další záhadu. Jsou to piktografické záznamy na destičkách rongo-rongo, které se vědcům dosud nepodařilo rozluštit. Velikonoční ostrov okouzlí návštěvníky krátery, jeskyněmi, plážemi, panenskou přírodou a tajemným duchem celého ostrova. Za návštěvu rozhodně stojí i někdejší obřadní vesnice Orongo, která se nachází na kráteru vulkánu Rano Kau, tyčícího se přímo nad oceánem na jihu ostrova. Je odtud nádherný pohled nejen na Velikonoční ostrov, ale i na sytě modrý oceán, ale též směrem dolů do kráteru na jezero s plovoucí totorou. Kromě jednoduchých kamenných obydlí se zbytky kreseb na stěnách jsou archeologickým unikátem v Orongu především petroglyfy vytesané do kamenů, převážně s motivy "Ptačího muže".
ZÁHADNÉ SOCHY (MOAI)
Víme jen kde sochy vznikly - v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku dokonce ještě jedna nedokončená a od skály úplně neodtesaná moai leží. Celkem jich rapanujci vztyčili asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo na cestě na svá kamenné plošiny ahu, z nichž měly zhlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století. Kromě neobvyklého tvaru - nemají nohy, tělo je jen naznačeno a nejpropracovanější je hlava - na některých moai zaujme „klobouk" pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.
Řekli o nás
Seznamte se s ...
Mgr. Tereza Malkrabová
Vystudovala indonésistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Poprvé se podívala do Indonésie v roce 2000, kdy byla na roční stáži na západní Sumatře. Během zdejšího studia hodně cestovala a tuto zemi si zamilovala. Po promocích žila a pracovala v USA, Japonsku...







Peru